Jídelní lístek ISAS Studijní materiály

Výchovné poradenství

Hodiny výchovného poradce pro veřejnost jsou každý pátek od 9:00 do 14:00 hod. nebo dle individuálních potřeb zákonných zástupců a žáků. Vždy je nutné se na jednání objednat na tel. č. 743 767 212, Ing. Marta Bauerová.

KONCEPCE VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ

1. ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ

Obsah a organizaci poradenské pomoci poskytované školou rozpracovává prováděcí předpis k tomuto zákonu, kterým je vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Dne 17. dubna 2015 byla pod č. 82/2015 Sb. vyhlášena novela zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, která přináší několik důležitých změn.

2. POSTAVENÍ VÝCHOVNÉHO PORADCE NA ŠKOLE

Výchovný poradce je v organizační struktuře školy podřízen přímo řediteli školy, případně zástupci ředitele, určí-li tak ředitel školy. Zaměřuje se na integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně integrace nadaných dětí a věnuje se problematice kariérového poradenství.

3. NÁPLŇ PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE NA NAŠÍ ŠKOLE:

  • spolupráce s třídními učiteli a ostatními pedagogy,
  • práce se žáky,
  • činnost zaměřená na rodičovskou veřejnost a přátele školy,
  • kariérové poradenství a poradenská pomoc žákům,
  • zpracování minimálního preventivního programu sociálně patologických jevů ve spolupráci s metodikem školní prevence,
  • spolupráce s externími institucemi,
  • spolupráce s vedením školy.

 

Spolupráce s třídními učiteli a ostatními pedagogy:

a) seznámení s metodickým pokynem k omlouvání absencí studentů (Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví – ze dne 11. 3. 2002 – vydaný MŠMT), navržení a vysvětlení postupů při řešení záškoláctví,

b) seznámení s novým školním řádem,
c) příprava materiálů zevrubné náplně třídnických hodin, seznamovací a psychologické hry, testy a další materiál týkající se řešení vztahů ve třídě – mezi spolužáky, pedagogy a žáky,
d) konzultace k vedení třídnických hodin (na základě zájmu vyučujících), zvláště pro začínající třídní učitele,
e) schůzky s třídními učiteli (skupinové i individuální) dle aktuálních požadavků, zjišťování aktuálních problémů s třídními kolektivy, popřípadě přínosné informace z řad třídních učitelů,
f) příprava přednášek pro vyučující dle konkrétních požadavků – oblast sociálně patologických jevů, zdravé výživy, první pomoci apod.,

g) shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči dalších poradenských zařízeních, vytvoření materiálu o specifických poruchách učení ( SPU ) a seznámení se Směrnicí MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č. j. 13 710/2001 ze dne 6. 6. 2002 k zajištění péče o děti se specifickými poruchami učení v ZŠ a SŠ,

h) řešení aktuálních problémů souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů ve škole (Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č. j. 20 006/2007-51 ze dne 16. 10. 2007 ).

 

Práce se studenty:

a) seznámení žáků a studentů s nabídkou typů pro volný čas (kroužky, knihovna, studovna) – dokument MŠMT - Volný čas a prevence u dětí a mládeže,

b) příprava přednášek a besed - K- centrum Třebíč, Policie ČR, Dobrovolnické centrum Moravské Budějovice,

c) práce s prvními ročníky a jejich třídními učiteli na integraci žáků přecházejících ze ZŠ na SŠ,

d) pomoc při problémech skupin a jednotlivců, hledání cest (odborná vyšetření, konzultace),

e) spolupráce s občanským sdružením STŘED v Moravských Budějovicích,

f) řešení aktuálních problémů souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů ve škole ( vyhláška č. 72/ 2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních),

g) seznámení se s možností účasti v různých soutěžích pořádaných školou,

h) zapojení studentů do organizace seznamovacího kurzu pro 1. ročníky,

i) zpětná vazba seznamovacího kurzu 1. ročníků a její vyhodnocení,

j) individuální práce se studenty dle jejich zájmu a potřeb v rámci poradenských hodin.

 

Činnost zaměřená na rodičovskou veřejnost a přátele školy:

a) příprava besed, prožitkových kurzů, dnů otevřených dveří, vánočních dílen, sportovních turnajů,

b) propagace školy – veletrh škol (veletrh škol Třebíč, Znojmo, Jihlava), sportovní akce, spolupráce s koordinátorem náboru a propagace,

c) spolupráce s rodiči a přáteli školy, formou třídních schůzek a pozvánek na školní akce,

d) podporování aktivní účasti rodičů na činnosti školy (den otevřených dveří, sportovní akce),

e) spolupráce s rodiči (případná odborná pomoc), jejichž žáci mají výchovné, výukové problémy – konzultace, tvorba IVP (individuálních vzdělávacích plánů),

f) spolupráce s veřejností školy formou organizační pomoci při pořádání různých kulturních a sportovních akcí pořádaných v rámci regionu Moravských Budějovic,

g) spolupráce se ZŠ a SŠ regionu,

h) poskytování informací o činnosti školy, školských a dalších poradenských zařízeních v regionu, o jejich zaměření, kompetencích a možnostech.

 

Kariérové poradenství a poradenská pomoc žákům:

a) koordinace mezi oblastmi kariérového poradenství (týká se třetích ročníků tříletých oborů, druhých ročníků nástavbového studia, čtvrtých ročníků čtyřletých maturitních ročníků) formou zprostředkování literatury týkající se dalšího vzdělávání, poskytování informací z oblasti kariérového poradenství, odkazy na další informace,

b) základní skupinová šetření k volbě povolání – návštěva ÚP v rámci ekonomických předmětů,

c) poradenství zákonným zástupcům v oblasti kariérového poradenství ve spolupráci s třídním učitelem,

d) spolupráce se školními poradenskými zařízeními – poradenské centrum Třebíč, při zajišťování služeb přesahujících kompetence školy,

e) pomoc studentům s vybráním vhodného studia, s vyplněním přihlášky (nástavbové studium, VOŠ A VŠ ) a získáním podrobných informací,

f) informuje žáky končících ročníků o možnostech dalšího studia, o dnech otevřených dveří na VŠ, přípravných kurzech k přijímacím zkouškám a přijímacím řízení (vedení nástěnky, individuální konzultace),

g) poskytuje žákům končících ročníků poradenskou pomoc formou informační schůzky a individuálních konzultací.

 

Zpracování minimálního preventivního programu sociálně patologických jevů ve spolupráci s metodikem školní prevence

  • viz metodik školní prevence Mgr. Marie Plačková

 

Spolupráce s externími institucemi:

a) spolupráce s PPP v Moravských Budějovicích, Třebíči, Znojmě,

b) spolupráce s SPC v Brně a Jihlavě,

c) spolupráce s institucí STŘED, centrum pomoci a prevence v Moravských Budějovicích – využití programů primární prevence pro studenty, zapojování žáků do různých projektů v rámci jejich začlenění do pracovních kolektivů a aktivizace jejich volného času,

d) spolupráce se sociálním oddělením OSPOD v Mor. Budějovicích, popřípadě dalších měst, spadajících do oblasti trvalého bydliště žáků

e) spolupráce s Policií ČR,

f) spolupráce se ZŠ v Moravských Budějovicích a okolí.

 

Spolupráce s vedením školy:

a) předkládá řediteli školy návrhy týkající se výchovy, prevence a nápravy vzniklých problémů, informuje vedení pravidelně o práci školního parlamentu, předkládá návrhy na školní a mimoškolní činnost žáků (vánoční dílny apod.),

b) vypracovává roční plán výchovného poradce a vyhodnocení své činnosti.

 

4. DIAGNOSTICKÉ PROSTŘEDKY VÝCHOVNÉHO PORADCE

Pozorování

Výchovný poradce záměrně sleduje žáka a jeho chování při vyučování i mimo něj. Může si psát záznam.

Všímá si:

  • celkového vzhledu žáků, oblečení a úprava zevnějšku, mimika a gestikulace,
  • emočního naladění, schopnosti sebekontroly,
  • způsobu vyjadřování – slovní zásoby, plynulosti případně vad řeči, ochoty komunikovat,
  • chování v různých situacích.

Výchovný poradce by se měl vyvarovat zjednodušování, percepčních chyb, stereotypů a předsudků. Z hlediska pozorování je vhodné organizování různých akcí, které se konají mimo „školní lavice“, kdy se vytváří neformální prostředí – exkurze, výlety… adaptační kurz. Pro velký počet žáků není bohužel reálné, aby se výchovný poradce seznámil se všemi žáky a proto je nutná spolupráce s třídními učiteli a dalšími pedagogy, kteří si mohou všimnout nápadností, které mohou vést k odhalení sebepoškozování, týrání nebo jiných osobních problémů žáka.

 

Rozhovor

Výchovný poradce diagnostikuje, s jakým problémem žák přichází - důležité je navození kontaktu a vhodného prostředí. Výchovný poradce řídí rozhovor podle toho, o jaký typ problému se jedná a podle psychického stavu žáka. Někdy je na místě nechat žáka vypovídat se (volný rozhovor), jindy je nutné získat konkrétní informace (řízený rozhovor). Poradce si musí ohlídat vlastní neverbální signály - nedávat najevo netrpělivost, znechucení, nudu apod.. Naopak si má všímat neverbálních projevů (projevů těla) žáka, které mohou signalizovat strach, úzkost a jiné důležité pocity. Pokud výchovný poradce zjistí, že problém dítěte přesahuje jeho kompetence, obrátí se na další organizace.

 

Intervenční metody používané v činnosti výchovného poradce

Ve výchovném poradenství rozlišujeme krátkodobou intervenci – pohovor se žákem, krizová intervence. Dlouhodobá intervence znamená péči o žáky s SPU, práce se třídou, kde se vyskytl nějaký problém.

 

Konzultace

U nezletilých žáků musí mít VP svolení s žákem pracovat. VP může vystupovat v roli konzultanta pro jiné učitele. Poměrně časté jsou konzultace s rodiči. Zde je nutný vhodný empatický přístup. Umění komunikace s rodiči je významnou profesní charakteristikou každého výchovného poradce.

 

Krizová intervence

Cílem krizové intervence je především práce se žákem, který prožívá těžké životní období, se kterým se neumí vyrovnat (rozvod rodičů, nemoc, úmrtí někoho blízkého apod.).

 

Skupinová intervence

Cílem skupinové intervence je nácvik umění naslouchat druhému, poznání druhých, společné hledání řešení konfliktů, rozvoj sebeovládání, sdílení prožitků apod. Tato činnost je doporučována třídním učitelům při práci se třídou – třídnické hodiny, besídky apod. VP v případě zájmu doporučí koncepci, popřípadě poskytne vhodný materiál ke skupinové intervenci.

 

5. OBJEKTY PŮSOBENÍ VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ

1. ŽÁK – osobnost žáka a jeho postavení v třídním kolektivu. Řešení kázeňských přestupků výchovnou komisí. V současnosti je řešeno výchovnou komisí žákovo potrestání, se kterým je seznámen zákonný zástupce v případě nezletilosti. V mnoha případech není řešen důvod nevhodného chování, což bude potřeba důsledně zahrnout do práce výchovné komise. Pokud se nedaří příčina odkrýt je nutno kontaktovat psychologa. Stále se na škole nedaří o neomluvené absenci informovat třídního učitele nebo výchovného poradce v zárodku absencí. Výchovný poradce se většinou o dlouhodobé absenci dozvídá ve chvíli jednání o podmínečném vyloučení.

2. RODIČE – kontakt s rodiči probíhá na třídních schůzkách a výchovných komisích. Další formou jsou společenské akce – den otevřených dveří, maturitní ples školy, veletrhy středních škol. V letošním roce se mohli s činností školy seznámit rodiče na akci „Kaipan“.

Při jednání s rodiči je nutno vystupovat obezřetně, aby do rodinných vztahů zaměstnanec školy (výchovný poradce, třídní učitel, učitel) nezasahoval příliš rušivě a netaktně.

Při jednání s rodiči je nutno postupovat v souladu se zásadami vedení pohovoru se zákonným zástupcem.

3. TŘÍDNÍ UČITEL – výchovný poradce může být, v případě zájmu, metodikem pro přípravu třídnických hodin. Při hodnocení situace žáka, či třídního kolektivu, respektovat názory třídního učitele, neboť on zná situaci ve třídě nejlépe. Poradce může nabídnout TU odbornou pomoc, či kontakt.

4. VEDENÍ ŠKOLY A OSTATNÍ PEDAGOGOVÉ - výchovný poradce může být metodickým rádcem pro začínající učitele. Vedení školy informuje o fungování parlamentu školy, podílí se na přenesení informací od žáků k vedení školy. Aktivně se snaží vytvořit příjemné pozitivní studijní prostředí.

V Moravských Budějovicích 1. 9. 2017

Ing. Marta Bauerová, výchovná poradkyně